Nevzpomenu si, k jakému účelu jsem ji tenkrát koupila a nakonec nepoužila, ale už chápu PROČ jsem ji tenkrát do toho košíku pohodila a zůstala nevyužitá. Ty vlnky, protože příze je vcelku tuhá, se o sebe zasekávají. Při práci se na to dá zvyknout, ale horší je, že to nejde párat. No možná jde, ale tak špatně, že to nemá cenu a bylo by lepší výrobek vyhodit než se při případné chybě pokusit odpárat větší kus. Výsledná textura výrobku je ale hezká, taková drsná.
Vzhledem k tomu, že v autobusech nejsou zrcadla a nebylo možné ji v průběhu tvoření zkoušet a díky zvolenému materiálu při případné chybě - v mém případě ujmutí většího množství ok - párat, vznikl mi z toho nakonec trošku bizarní tvar. Na hlavě dospělého člověka vypadá poněkud nezvykle. A navíc je to těsné. Ale co nadělám...
A protože tu mám upředenou vlnu z června (behold!)...
...a prozatím nevím, co s ní, použila jsem jí kus na ozdobení čepice - záměr byl ten, že dekor odvede pozornost od nezvyklého tvaru. Pokusila jsem se ji připlstit jehlou (můj první pokus o plstění jehlou). To už se ovšem nedělo v autobuse, ale doma.
Materiál čepice pro to asi nebyl úplně vhodný, takže to vůbec nedrželo a musela jsem to přišít nylonovou nití. Výsledek vypadá takto:
Nakonec se mi to na mou polystyrenovou hlavu podařilo naaranžovat tak, že to nevypadá až tak divně. Na jedné straně jsem ji pro jistotu "zafixovala" kouskem vlny, aby to drželo v žádaném tvaru. Nuže, máme tu k dispozici baret pro dítě (figurína má obvod hlavy 50 cm a docela jí pasuje) nebo dospělého člověka s velmi malou hlavou.
Na závěr bych tu vyjádřila svou radost nad tím, že se mi podařilo ve výprodeji v Promodu ulovit nějaké zlevněné šperky. Každý kus za 25-50,- Kč. Přestože u každého bylo avizováno nějaké poškození, roztržený byl jen jeden náhrdelník, který bych stejně vypreparovala a udělala z něj něco jiného.
Jupijeeej!
Žádné komentáře:
Okomentovat